Skroluj dolů
Association
Masaryk
Association
Masaryk
Skroluj dolů
Association Masaryk je nevládní organizace zabývající se rozvojem francouzsko-českých vztahů v právní a soudní oblasti.
Základní myšlenkou pro založení asociace bylo navázání trvalých vztahů mezi českými, slovenskými a francouzskými právníky. Vše se uskutečnilo se souhlasem obou vnuček prezidenta Masaryka tak, aby jméno zakladatele Československa, které nese příklad právního státu, bylo navždy vepsáno do názvu organizace.
SAVE THE DATE!
Rádi bychom vás pozvali na mezinárodní konferenci s názvem Umělá inteligence v právním světě z české a francouzské perspektivy. Konference se uskuteční 23. května 2024 v Plzni. Konference je otevřena zdarma českým a francouzským advokátům a advokátním koncipientům a bude vedena v anglickém a francouzském jazyce. Registrovat se můžete na e-mailové adrese: eventregistration@seznam.cz
Více informací a kompletní program naleznete ZDE.
ROBERT BADINTER (30. 3. 1928 – 9. 2. 2024)
Association Masaryk s hlubokým zármutkem přijalo dne 9. února 2024 zprávu o úmrtí svého spoluzakladatele Roberta Badintera.
Robert Badinter byl uznávaným francouzským obhájcem a bojovníkem za lidská práva. Nejvíce se proslavil svým projevem ve francouzském parlamentu proti trestu smrti, který vedl k jeho zrušení v roce 1981 a to už tři měsíce po nastoupení do funkce Ministra spravedlnosti. Robert Badinter byl také předsedou Smírčího a rozhodčího soudu a profesorem na právnické fakultě Pařížské univerzity. Od roku 1990 se také aktivně podílel na zlepšování vztahů mezi francouzskými, českými a slovenskými advokáty. Za tímto účelem spoluzaložil se svým českým protějškem Otakarem Motejlem Association Masaryk. V posledních letech pokračoval v aktivní podpoře Association Masaryk a působil jako její čestný předseda.
PRO UKRAJINU: PRÁVNÍ STÁT
Masarykovo sdružení schvaluje a podporuje rezoluci Valného shromáždění OSN přijatou 23. února 2023 o „Zásadách Charty OSN, na nichž spočívá komplexní, spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině“.
Dne 26. 11. 2021 se konalo výroční setkání České advokátní komory a Association Masaryk. Tématem konference bylo Alternativní řešení sporů ve Francii a v České republice. Konference se konala v Paříži a to u příležitosti 30. výročí založení Association Masaryk. Zároveň došlo k volbě orgánů Association Masaryk. Prezidenty se stali pan Stanislav Balík a pan Yves Laurin. Generální tajemnicí byla zvolena paní Eva Indruchová a zástupcem generálního tajemníka byl zvolen pan Martin Šíp.
prezident
právník a historik
Právník a historik Stanislav Balík, ml. se narodil 6. října 1956 v Praze. V letech 2004 až 2014 byl soudcem Ústavního soudu České republiky. Přednáší na Právnické fakultě ZČU v Plzni, Právnické fakultě UP v Olomouci, Právnické fakultě MU v Brně nebo na vysoké škole CEVRO Institut. Zabývá se především obecnými dějinami státu a práva a dějinami právnických profesí.
Stanislav Balík o sobě říká: „Jsem advokát, který dělá tu chybu, že se sžívá se svými klienty, to by neměl. Celá léta, co advokacii dělám, se tomu bohužel marně bráním.“
prezident
právník a historik
Doktor práv (fr. „docteur d’Etat en droit‘), absolvent IEP de Paris („Sciences Po“) a l’Institut de droit comparé, advokát zapsaný u Pařížské advokátní komory a v České advokátní komoře, bývalý člen rady představenstva Pařížské advokátní komory (fr. „Conseil de l’Ordre des avocats de Paris“), bývalý člen správní rady INALCO, spoluzakladatel Association Masaryk, Yves Laurin vyučoval na Sciences Po, na Université de Paris I. a na advokátní škole v Paříži (fr. „École des avocats“).
generální tajemník
International Business Development Consultant
…je International Business Development Consultant. 6 let působila jako stálá zástupkyně ČAK v Bruselu. Je též národní zástupkyní mezinárodní asociace mladých právníků (AIJA) pro ČR. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, složila advokátní zkoušky a titul LL.M. získala na Právnické fakultě Technické Univerzity v Drážďanech (Německo). Část svých doktorandských studií absolvovala na Právnické fakultě Univerzity Bordeaux (Francie).
Ve svém volném čase se věnuje osvětě a propagaci tématu well-being v právnických profesích a působí i jako instruktorka jógy.
zástupce generálního tajemníka
společník advokátní kanceláře Constelius
Martin vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Dále studoval na Université des sciences sociales Toulouse 1 – Capitole a absolvoval stáž na EFB – (École de Formation des Barreaux) v Paříži. Od roku 2011 úzce spolupracuje s pařížskou advokátní kanceláří Yves et Matthias Laurin v Paříži.
Martin se ve své praxi zaměřuje především na případy s přeshraničním prvkem převážně pro frankofonní klienty. Jeho specializací jsou restrukturalizace, insolvence, závazkové právo, transakční poradenství, akvizice, strategické právní poradenství a komplexní řízení právních rizik.
Martin je podporovatelem česko-francouzských vztahů a výměn v oblasti spolupráce justičních profesí, podnikání i kultury.
Martin Šíp vykonává advokacii od roku 2008. V roce 2013 spoluzaložil advokátní kancelář Šíp, Kadlec, Paikrová s.r.o., která v roce 2020 změnila svůj název na Constelius s.r.o., advokátní kancelář.
pokladník
bývalý lektor bankovního práva na univerzitě Paříž 2
Získané tituly:
Sciences Po Paris veřejná služba
Magisterské studium ekonomie
Magisterské studium práva
Profesní zkušenosti:
Generální sekretariát pro mládež a sport (1976), pověřen řízením Národní komise pro přistěhovalce (1977)
Přijat k výběrovému řízení na pozici výkonného asistenta ve Francouzské bance (prosinec 1977)
Generální sekretariát Bankovní komise – nezávislého orgánu při Banque de France – od ledna 1978 do 31. prosince 1999: odpovědný za kontrolní služby, zástupce ředitele, vedoucí právního oddělení
Univerzita Paříž 2; přednáší bankovní právo na Magistère de droit des affaires
Pokladník Association Masaryk
Vyznamenání:
Rytíř Národního řádu za zásluhy
Česká advokátní komora a Asociace Masaryk uspořádaly seminář na téma Svoboda projevu
Česká advokátní komora a Asociace Masaryk uspořádaly mezinárodní konferenci v Paříži
Ve spolupráci s Asociací Masaryk pořádala Česká advokátní komora úspěšnou konferenci v Paříži
Konference o ochraně práv na internetu porovnala zkušenosti z Francie i Čech
Byla doba sametové revoluce. Začátkem roku 1990 se setkal v Praze nový předseda Nejvyššího soudu ČSFR Otakar Motejl s předsedou francouzské Ústavní rady Robertem Badinterem. Ti zahájili na Univerzitě Karlově v Praze debatu o demokracii a trestu smrti.
O několik týdnů později bylo zrušení trestu smrti odhlasováno československým parlamentem. Toto setkání, jehož ozvěna byla významná, k tomu jistě přispěla.
…byl člověk, který se velmi zasazoval o demokracii a lidská práva.
Otakar Motejl se narodil 10. září 1932 v Praze v tradiční právnické rodině. Právníkem nebyl jen jeho otec, Jiří Motej, ale také jeho dědeček Otakar Janota, po kterém byl pojmenován. V roce 1955 po ukončení fakulty nastoupil do advokátní praxe v Bánské Bystrici. Jeho prvním školitelem byl JUDr. Štefan Peťko, o kterém mluvil vždy s velkou úctou a vděčností: „To on mě naučil všemu dobrému, co ve mně po té profesionální stránce je.“ V roce 1960 nastoupil v Praze do Advokátní poradny č. 2 v Ječné ulici.
Od září 1968 byl zvolen soudcem Nejvyššího soudu v Praze. Byl jediným nestraníkem mezi ostatními soudci. V této pozici se významně angažoval v probíhajících rehabilitacích nespravedlivě trestaných komunistickým režimem. V dubnu 1970 z Nejvyššího soudu odešel a následně až do ledna 1990 znovu vykonával advokátní praxi. Mimo jiné obhajoval v politických trestních procesech řadu disidentů, stoupence neoficiální kultury a aktivisty nezávislých hnutí.
V prosinci 1989 byl zvolen členem komise Federálního shromáždění pro dohled nad vyšetřováním událostí 17. listopadu 1989. Od 23. ledna 1990 do 31. prosince 1992 byl předsedou Nejvyššího soudu ČSFR, od 25. února 1993 do 8. srpna 1998 předsedou Nejvyššího soudu České republiky. Od srpna 1998 do 16. října 2000 byl ministrem spravedlnosti vlády České republiky.
První český veřejný ochránce práv:
Vyznamenání:
„…který prošel dráhou advokáta, politika a vysokoškolského pedagoga, proslul především tím, že jako ministr spravedlnosti předložil francouzskému Národnímu shromáždění návrh zákona o zrušení trestu smrti, který byl pak přijat 30. září 1981.“
„Advokát a státník Robert Badinter patřil ve Francii mezi nejrespektovanější morální autority. Byl tím ministrem spravedlnosti, který ve Francii zrušil trest smrti a zavedl řadu zákonů, které upevňují svobody. Předsedal Ústavní radě a byl i senátorem.“
Robert Badinter se narodil 30. března 1928 v Paříži. Jeho matka Shiffry, (zvaná Charlotte) Rosenberg emigrovala do Francie v roce 1903. Jeho otec Simon se narodil v Besarábii a v roce 1919 emigroval do Francie. Od roku 1920 studoval aplikovanou ekonomii na univerzitě v Nancy a po absolutoriu založil v Paříži kožešnický velkoobchod.
Charlotte a Simon se vzali 7. června 1923 ve Fontenay-sous-Bois, v lednu 1928 oba přijali francouzské občanství.
Před okupací Francie žila Badinterova rodina v Paříži a uprchla nejprve do Nantes a později do Lyonu. Dne 9. února 1943 byl Simon Badinter zatčen při razii v Lyonu a zavražděn ve vyhlazovacím táboře Sobibor.
Robert Badinter, který sám jen o vlásek unikl zatčení, našel úkryt se svou matkou a starším bratrem ve vesnici Cognin v Savojsku až do osvobození v roce 1944. Díky padělaným dokladům totožnosti a mlčenlivosti vesničanů tam mohl nadále navštěvovat střední školu.
Po studiích literatury a práv na Pařížské univerzitě, které ukončil titulem (fr. „licence“), získal v roce 1948 státní stipendium. Studium na renomované Kolumbijské univerzitě v New Yorku ukončil v roce 1949 titulem Master of Arts. Od roku 1951 byl přijat k výkonu právnické praxe v Paříži a v roce 1954 získal doktorát z předmětu souvisejícího s americkým právem na právnické fakultě v Paříži.
V advokátní kanceláři Badinter, Bredin and Partners, kterou v roce 1965 spoluzakládal, působil až do svého jmenování ministrem spravedlnosti v roce 1981. V roce 1966 byl jmenován profesorem a vyučoval v Dijonu, Besançonu, Amiens a nakonec od roku 1974 na Sorbonně, od roku 1994 jako emeritní profesor.
V červnu 1972 Badinter prohrál jako trestní obhájce proces a stal se svědkem gilotinace svého klienta Rogera Bontemse, který byl spolu se svým komplicem Claudem Buffetem odsouzen k smrti za napomáhání k vraždě dvou rukojmích při pokusu o útěk z věznice Clairvaux. Badinter se z kritika stal vehementním odpůrcem trestu smrti. V roce 1973 tuto zkušenost zpracoval ve své první knize „L’Exécution“. Od té doby často úspěšně hájil ty, kteří čelili trestu smrti, čímž si vysloužil přezdívku „Monsieur Abolition“. Památnou prosbou proti trestu smrti se mu v červnu 1977 proti tlaku veřejnosti podařilo odvrátit trest smrti pro dětského vraha Patricka Henriho, který byl odsouzen na doživotí.
Během volební kampaně v roce 1981 Francois Mitterrand slíbil zrušení trestu smrti a po svém volebním vítězství učinil Badintera, který ho podporoval v jeho první prezidentské kampani v roce 1974, ministrem spravedlnosti. Dne 18. září 1981 navrhl nový ministr spravedlnosti Robert Badinter v Národním shromáždění konečné zrušení trestu smrti.
Robert Badinter zemřel 9. února 2024. Dne 14. února 2024 mu byla před Ministerstvem spravedlnosti za přítomnosti prezidenta republiky vzdána státní pocta, která byla vyhlášena: “ Jeho jméno bude zapsáno vedle těch, kteří toho tolik vykonali pro lidský pokrok a pro Francii a kteří na vás čekají v Panteonu“.
